Qipova kronika

Dne 7.5.2008 se narodila mrňátka :o)
3 pejsci a 2 fenečky
Dle chovatelky jsou barevně naprosto vyrovnaní, bez mašliček k nerozeznání :o)


A zde jsou odkazy na rodiče:
Matka: Cheena z Dašického zátiší
Kr.V, 2x r. CAC (2x Klubová výstava)
Otec: Roky Bryvilsár
4x CAC (1x Klubová výstava), r. CAC, LA1


autor fotografie - chovatelka Lenka Metelková


Společně Nejkrásnější pár výstavy
Oba rodiče mají DKK(0/0) a běhají agility :o)


autor fotografie - chovatelka Lenka Metelková

Qip v 10 dnech:

autor fotografie - chovatelka Lenka Metelková
 
Qip a bráška ve 3 týdnech

autor fotografie - chovatelka Lenka Metelková

Jak jsme si Qipínka vybrali
Byla neděle. Ráno jsme s mamčou ve tři hodiny vstaly, oblékly se a šly na autobus, který nás odvezl na nádraží a odtud jsme jeli vlakem do Pardubic. Tam jsme přesedli na spoj do Kostěnic. V Kostěnicích jsme vysedly a šly po pěší zóně až do Dašic, kde se nacházel náš cíl – chovatelská stanice z Dašického zátiší paní Lenky Metelkové. Cesta nám zabrala méně času než bylo třeba a tak jsme se ještě prošly po vesničce abychom k ní dorazily přesně na 9 jak bylo domluveno.
Když jsme zazvonily u branky, přišla nám otevřít příjemná paní a s ní 2 fenky. Představily jsme se a pozdravily a to už se na nás vrhla banda štěňátek. Většina se hned vrhla na mou mamču a ta si s nimi hrála. Já jsem chvíli stála a pozorovala tu smečku. Po chvíli maminka řekla že ona už má vybráno a že je to na mě. V té chvíli se ke mně vrhlo jedno štěňátko a začalo si se mnou hrát. Jemně mi okusovalo ruce a koukalo. Všichni ostatní sourozenci odešli, ale mu to nevadilo. Nechtěl se mojí ruky vzdát a tak jsme se chvíli mazlili.
Bylo vybráno. „Bereme si toho s červenou mašličkou“ řekla jsem. Byl to ďáblík. I když chovatelka říkala že jí přijde jako největší ťunťa, mi přišel nejživější a nejodvážnější. Také nám řekla, že je to podle ní nejhezčí pejsek z vrhu a že bude chtít abychom ho uchovnili, což byl také můj záměr.
Paní Metelková nás také vzala dozadu, kde nás seznámila s dalšími psy. Mezi nimi byl i Qipův tatínek Roky.
Netrvalo dlouho a náš pejsek se nám schoval pod jehličnany, kde si v důlku vyhrabával kořínky a okusoval je. Vypadal přesně podle mých představ. Myslím že lépe jsem si vybrat nemohla… Už se nemůžu dočkat až si pro něj pojedu...

Quincy a Qip v 6 týdnech

autor fotografie - chovatelka Lenka Metelková

Qenny, Quincy, Qip, Quentin a Qerie v 6 týdnech

autor fotografie - chovatelka Lenka Metelková

Qipova cesta do nového domova
Byla neděle, 29.června roku 2008. Venku svítilo ranní slunce a my jsme vyjížděli z Lučiny do Dašic pro našeho nového člena rodiny. Cesta byla dlouhá a já se nemohla dočkat. Když jsme po třech hodinách dorazili na místo, bylo téměř 9 hodin ráno. Přivítali jsme se s chovatelkou a ta nám vypustila štěníky ven. Qip, stejně jako poprvé, se ke mě vrhnul a začal mi okusovat ruce. Ten jeho blažený výraz přitom byl neodolatelný. Za chvíli dostal kinedril aby mu nebylo v autě špatně a já jsem se naučila jak mu zkontrolovat varlátka.


S chovatelkou jsme se potom asi hodinku bavily co a jak, podepsala jsem smlouvu, obdržela instrukce ohledně krmení, a péče a podobně. Před odjezdem si nás spolu ještě vyfotila, dostali jsme uzlíček na hraní a deku, kterou jsme při první návštěvě donesli kvůli napachování. V autě jsem s Qipem seděla na zadním sedadle. Zezačátku se mu cesta vůbec nelíbila. Zmítal se a nemohl se usadit. Ani jedna poloha se mu nezdála dost dobrá. Po nějaké době se ale uklidnil a uvelebil se na sedadle vedle mě přitulený. A já ho drbala.
Asi v polovině cesty se poblinkal, tak jsme udělali přestávku. Dali jsme mu vodu a pár piškotků a čtvrtku kinedrilu kterou jsme dostali na cestu. Po chvíli jsme zase nasedli a jeli jsme dál. Od té chvíle vše probíhalo v pořádku. Qip celou zbývající cestu podřimoval a mám pocit že i několikrát zaspal. Po příjezdu domů jsme odnesli věci dovnitř a na chvíli šli ven. Qip se vyvenčil, dostal napapat a potom usnul v pelíšku.

Qipovy začátky
Qipova první noc u nás doma proběhla v poklidu. Asi v jednu ráno se probudil a chtěl si hrát, když ale zjistil že mu to je houby platné tak zase usnul. Ráno jsme vstali kolem šesté a šli jsme ven se vyvenčit. V sedm dostal papání a šel zase spinkat. Takhle uběhl celý den - střídavě jsme si hráli, spinkali a papali. Večer se Qipínek nastěhoval do pelíšku, já si němu lehla a šli jsme zase hajat.
Co se týče Qipovy čistotnosti tak mě velice překvapil. Nejlapší samozřejmě je, když to stihneme ven, ale když se náhodou nepodaří tak Qipínek chodí stále na jedno místo a to ke dveřím na kachličky. Taky zatím v noci vydržel bez čurání. Uvidíme jak to v tomhle směru půjde dál.
Jedlík to je velký - zatím mi vždycky misku krásně vylízal dočista. Vodu pije skoro pořád a když už ji nepije tak se v ní čachtá - asi v něm bude skrytý vodník :o)


Ještě ráno jsem si myslela, že z hraček má nejraději uzlíček, který dostal od chovatelky a balonek s rolničkou, ale když objevil balonek na šnůrce, který jsem měla schovaný pro případ že ho "staré" hračky omrzí - bylo jasno... balonek z tvrdé gumy na šňůrce stoprocentně vede - zvlášť když se s ním o něj panička přetahuje :o)

2.července 2008
Postavilo se nám pravé ouško :o)


Taky už jsme pochopili že se chodí čurat a kakat ven a hlásíme se u dveří :o)

4. července
Přišel na návštěvu Hawkey - půlroční yorkšírek.. první se ho Qip bál, nakonec se ale bál Hawkey Qipa..
Protože byl u nás na noc tak jsme to nějak přežili - s přítelem odděleně, každý zavřený s jedním psem..
Njn - žárlivost je potvora...

5. července
Qipínek je moc velký šikulka a stále si vynucuje pozornost. Jsem ale ráda, že se občas spakuje bokem a hraje si sám. Jednak proto, že jsem už z hraní s ním celý den byla moc unavená a taky proto že tak vidím že nebudu mít závisláka, bez kterého panička nesmí ani na záchod. Jeví se jako poměrně samostatný pejsánek :o)
Taky si začal všímat papouška a vypadá to, že ši o něm myslí že je taky pes, protože ho stále poklonami a štěkotem vyzývá ke hře.


Ucho už nám pěkně pevně stojí a druhé se už tlačí za ním nahoru - i když to nejde vidět tak výrazně jako u toho prvního.
Taky jsme se naučili první povel - FUJ :oD
A takhle koukáme pořád - hlavně když něco provedeme, co Qipe? :o)


A taky se nám líbí pet-flaška :o)



6. července 2008
Už nám stojí obě ouška :o)

10. července 2008
Byli jsme na očkování - Qipínek vše zvládal moc statečně :o)
Qip váží 7,40 Kg

11. července 2008
Dnes jsme byli venku s kamarádama :o) Qip si hned padl do oka s Laduškou :o)


Díky holky že jste přišly - Qip spal spokojeně až do večera :oD
Mám co dělat abych ho ubrzdila.. nejraději by řádil celý den.. lumpík malý :o)

13. července 2008
Tak jsme zkusili další návštěvu Hawkeyho - tentokrát to proběhlo bez problémů.. Qipínek Hawkeyho za chvíli utahal - nicméně i jeho to znavilo, což je fajn :o)

31. července 2008
Byli jsme na návštěvě u veterináře - prohlídl Qipovi očička, protože mu červenají a zastříhl drápky na pátém prstíku protože se nám začaly zachytávat o koberec a všechno možné...
Z váhy máme dva výsledky protože chvíli neposeděl nezbeda, a nevíme který je ten správný..
bylo to 9,30kg a 9,60kg

3. srpna 2008
Byli jsme přes noc na návštěvě u Hawkeyho. Pro Qipa to bylo neznámé prostředí, tak byl takový zmatený, ale protože panička spala hned vedle něho na zemi tak to proběhlo v pořádku :o)

16. srpna 2008
Všimla jsem si že už se Qipínkovi mění zoubky... oba horní dva řezáky má venku a klubou se tam nové :o)

17. srpna 2008
Byli jsme v psím výběhu s novou kamarádkou Lajkou... je to borderka a je mladší než já :o) Pěkně jsme se vyřádili a doma jsem šel hned spinkat :o)

18. srpna 2008
Dneska jsme byli poprvé na cvičáku na trénink obedience - byla to zábava a hlavně jsem dostával pořád piškotky - mňam :o) Taky tam bylo plno kamarádu - tam se mi líbilo... a panička říkala že prý příští týden půjdeme znova :o)

13. září 2008
Tak jsme zkontrolovali zoubky. Všechny řezáčky už máme venku a dorůstají poslední dva opozdilci :-)
Teď musí panička hlídat špičáky aby si mohla nějaký nechat na památku :-)

14. září 2008
Dneska paničce není dobře, tak si moc běhání neužiju. Sedíme doma a mazlíme se - taky dobré. Ale mám od panečka slíbeno že k večeru půjdu s kamarádkou Lajkou běhat - tak se těším :o)

15. září 2008
Konečně je paničce trošku lépe, tak se mnou byla venku. ráno jsme potkali kamarády Bajtu a Berryho, tak jsem se s nima proběhl :o) Potom odešla pryč a když se vrátila tak jsem dostal velikou kost z buvolí kůže a tak jsem se s ní uklidil do pelíšku. Než jsem dostal odpolední krmení tak se mi podařilo ji rozebrat na dvě poloviny. Když jsme se vrátili z venčení po obědě, tak jsem hned pelášil ke kostičce abych ji dojedl, ale panička mi jednu půlku zabavila, že prý na zítra.. tak jsem si aspoň pořádně užil tu druhou půlku - byla to mňamka :o)

16. září 2008
Tak dneska nebylo prozměnu moc dobře mi... v noci jsem měl nafouklé bříško tak jsem pořád chodil sem a tam a kňoural.. naštěstí už to je dobře :o) Ale že jsem v noci nespal, tak spinkám celý den :o)

17. září 2008
Dneska šla panička do školy a já jsem byl celé dopoledne sám doma. Říkala mi, že se vrátí co nejdříve to půjde a že mám být hodný, protože dostanu za to odměnu. Tak jsem se snažil co to dalo. Ještě něž odešla tak jsem si pěkně lehnul aby viděla že fakt budu hodný. Když se konečně vrátila tak mě hned vzala ven abych se kjonečně po osmi hodinách mohl vyčurat a hodně mě pochválila že jsem to vydržel - na to jsem byl moc pyšný. Potom jsem doma dostal napapat a znovu jsme šli ven. Když jsme se vrátili tak mi panička dala tu slíbenou odměnu - druhou půlku kostičky. To jsem si pošmákl :o)

18. září 2008
Milý deníčku, dneska byl úžasný den. Paničce už bylo konečně úplně dobře tak mě vzala na velkou procházku do lesa. Tam jsme potkali Berryho, tak jsem s ním vymetl všechny kaluže, potoky a bláto po cestě - a že jich bylo :o) Potom jsem chtěl od samé radosti skočit na paničku, ale to mi - bůhvíproč - neprošlo.. Doma jsem se těšil že mě zase utře tím velkým ručníkem do kterého u toho můžu kousat, ale místo toho mě zanesla do vany a spláchla ze mě to úžasné bahýnko... taky ze mě začala vytahovat bodláky co jsem si pracně nasbíral po cestě a to se mi vůbec nelíbilo. Potom mi řekla ať počkám ve vaně. Tak jsem počkal a ona donesla ten úžasný ručník - měl jsem radost :o) když mě utřela tak jsem ještě chvíli pobíhal všude kolem ale potom na mě padla únava tak jsem šel spát :o)
Taky jsem zapomněl napsat že od Pondělka už nemám jeden špičák - jsem z toho lehce nervózní tak snad rychle doroste...

27. září 2008
Dneska mě panička vzala na cvičák. Bylo tam strašně moc lidí a pejsků a překážek. A ti pejsci tam pořád běhali a přeskakovali ty překážky - no a já jsem chtěl jít za nima si hrát, ale panička mě nechtěla pustit. Ale slíbila mi, že to prý spolu budeme taky dělat, tak už se těším. Moc se mi líbilo se na to koukat a taky mě to hezky unavilo. Taky jsem se dozvěděl, že to jsou závody Agility. Jedna fenečka mi taky prozradila že když se to těm pejskům podaří hezky zaběhnout tak že dostanou nějakou mňamku a velkou pochvalu :o)
Když jsme se vrátili domů tak jsem dostal napapat a šel jsem spinkat, protože mě ještě večer čekala procházka do výběhu s Lajkou :o)